Co je to za život…

Minimálně jednou do měsíce si položím otázku, ať už sobě nebo klientům. Co je to za život s

bolestí? Tento měsíc je tato otázka v mé hlavě stále častější, a to z prostého důvodu.

Růžové brýle

Chápejte tím bolest každodenní nebo chronickou. Přijde mi, že když nás bolí záda každý den, tak

člověk se s tím tak nějak ztotožní a už to bere jako samozřejmost a neklade tomu velký doraz.

Když Vás nic nebolí, myslím tím fyzicky, tak se domníváte, že to má každý člověk stejně. Děkuji

vesmíru za mé klienty, kteří mi někdy pomohou sundat růžové brýle.

Bolest súčast života

Na lekcí CORE jsem se zeptala, jestli je něco bolí a 5 lidí ze 6ti mi řeklo, že ano. Velmi mě překvapilo, že tolik lidí něco skutečně trápí a bolí, ale neřeší to a myslí si, že tato bolest už bude navždy součástí jejich života. Vtom jsem si vzpomněla na svůj příběh s mojí chronickou bolestí zad.

Pamatuji si jako dnes, když jsem během školy trpěla bolestmi zad. Sama tvrdím, že děti, které sedí

ve školách několik let, pocítí nevyhnutelně bolesti zad v budoucnu. Po škole jsem začala pracovat a

znovu mnoho hodin sedět. Z bolesti zad, která trvala pár minut během dne, se stala bolest

celodenní. V té době jsem se rozhodla, že se začnu hýbat a ne sedět v práci a po hospodách, abych

si ta záda zpevnila. 

Jóga první z variant

Kupodivu jóga byla jedna z prvních variant. Cvičila jsem poměrně často 3x, 4x

do týdne a záda mě skutečně přestala bolet. Najednou přišla klasická rýma nebo tak něco, kdy jsem

to musela vyležet a nehýbat se na pár dní. Po jednom proleženém dni mě záda začala znovu bolet,

dokonce možná ještě víc než předtím. Moje hlava přišla s úžasným nápadem: „Budu cvičit častěji.

Nemůžu přece ležet a odpočívat. Bez pohybu mě budou bolet záda, což přece nechci.“ Ze 3x, 4x

týdně se staly najednou všechny dny v týdnu, kdy jsem se hýbala a sportovala. 

Záda mě sice nebolela, ale není to dlouhodobě udržitelný režim. Chtě nechtě tělo potřebuje odpočinek.

Není nemoc bez…

Ájurvéda mě učí, že bolest nebo jakýkoli zdravotní problém není běžný a ani normální. Protože

není nemoc bez člověka, ale člověka bez nemoci ano.

Postupem času jsem se začala zajímat nejen o intenzivní cvičení, které máte jednu hodinu denně,

ale o pohyb samotný během celého dne. Dnes, když se podívám zpět, tak si uvědomuji kolik chyb

ve špatném postoji, sezení nebo chození jsem dělala. 

Sankalpa

Jóga mi pomáhá se uvolnit zrelaxovat a někdy si i pořádně zacvičit, ale není to jen o té hodině, kterou věnujete sobě na podložce. Proto sankalpou mého studia je, aby si nikdo z vás neubližoval, ať už na józe nebo i při chůzi, sezení, stání apod.

Postupně se učíme správné držení těla, správné zapojení středu těla, správné dýchání a popravdě je

to dlouhá cesta, jak pro Vá,s tak i pro mě. Vidím v tom ale velkou motivaci, když přijdou klienti a

po určité době mi řeknou, že se snaží zdravé principy dávat i do běžného života.

Nebát se něco změnit

Nevím, jaké ponaučení z toho plyne, ale aspoň jsem se Vám znovu svlékla do naha s mojí

zkušeností a bolestí. Každá bolest je řešitelná jen je třeba chtít a nebát se něco změnit.

Nejprve odmítni to, čeho máš přebytek, a potom přijmi to, co ti chybí a pohyb je v dnešní době

jeden z nich.

 S láskou v srdci Vika. 

Chcete sdílet článek na sítích?

Od zdi ke zdi

Jsem toho názoru, že učím všechno to, co sama cvičím. A tak je dost možné, že cvičíte častěji. Samotné cvičení mému tělu nevadí, ale moje konstituce

Co je to za život…

Minimálně jednou do měsíce si položím otázku, ať už sobě nebo klientům. Co je to za život s bolestí? Tento měsíc je tato otázka v mé hlavě

Druhé narozeniny

Před dvěma lety to vše celé začalo. Vždy jsem měla pocit, že jsem se narodila ve špatném těle. Dokonce mi říkali, že jsem měla být