Druhé narozeniny

Před dvěma lety to vše celé začalo.

Vždy jsem měla pocit, že jsem se narodila ve špatném těle. Dokonce mi říkali, že jsem měla být chlapec. A jak vám to od mala neustále říkají a připomínají, pomalu ale jistě začnete těmto řečem věřit. Jak jsem

dospívala, tak se ze mě stávala spíše mužsko-ženská emancipovaná verze. Kdo mě zná z té doby, dá mi

jistě zapravdu. V každém člověku, v každém těle, mají být energie vyrovnané, jak mužská, tak ženská. Mně ta ženská podstatně dost chyběla a byla léty utlačovaná do pozadí.

“Znovuzrození”

Po okamžiku “znovuzrození” a uvědomění si, že zdraví je na prvním místě, na povrch vyplula právě moje

utlačovaná ženská část. Začalo to nejprve na fyzické úrovni a postupně se to začalo projevovat i v mysli.

Moje duše byla vždy ženská jen, jak jsem zmínila, byla z velké části utlačovaná. Začala jsem si uvědomovat, že když si chci tuto nově nalezenou ženskost ponechat, tak v první řadě musím myslet na sebe a své potřeby. Ano neustále dokola o tom mluvím a připomínám to i vám, že teorie je mnohem lehčí než samotná praxe.

být ženou je těžké

Když si to tak uvědomuji, být ženou je celkem těžké. Určitě mi dáte zapravdu. Je těžké neustálé dokazovat sobě a vesmíru, že tento stav ženskosti ve mně přetrvává.

Pamatuji si, když jsem chodila do práce, kde pracovali samí chlapi, každý den jsem pociťovala svou

ženskost, jak je chlapy utlačovaná. Každý den bylo psychicky a fyzický náročnější si ji udržet. Bylo pro ně

obtížné vidět tento stav přeměny v přímém přenosu a já to chápu a respektuju. Z mé emancipované mužské verze se pomalu stala žena, která už nechtěla být emancipovaná. Jak plynul čas, muselo přijít rozhodnutí které jsem nemohla déle odkládat. Musela jsem si vybrat, zda zůstat a bojovat o každý gram své ženskosti nebo se smířit s tím, že v práci svou nově nalezenou ženskost upozadím. Nakonec jsem se rozhodla jako silná ŽENA, že přišel čas na to, abych na první místo dala sebe, své potřeby, svůj život a odešla. To bylo asi jedno z nejintenzivnějších procitnutí a rozhodnutí, která jsem za tu dobu zažila.

krásna a úžasná svtoření

Momentálně vše nechávám v rukou vesmíru. Začala jsem se věnovat povolání, které přitahuje spíše ženy a řeknu vám, je to to nejkrásnější, co se mi mohlo stát. Jsme tak krásná a úžasná stvoření. To, co dokážeme, to, jak spolu držíme a podporujeme se, je dechberoucí.

Občas ale mám sklony k minulosti a vesmír mě v tom jen potřebuje trochu usměrnit, že mi něco ze starého života chybí. A tak tomu bylo i dnes.

vedeme monology

Dnes při snídani jsem se přistihla, že mi něco chybí. Ucítila jsem chuť se s někým setkat nebo jen být v

nějaké společnosti. Trochu mi přišlo líto, že jsem často celé dny sama, na lekcích melu jen já, ne s vámi ale na vás. Vím, možná to je pro někoho směšné, ale nemáte někdy pocit, že si nemáte ani s kým popovídat, a vést skutečný dialog o klasických věcech? Nemluvím teď o našich polovičkách, mluvím o nás ženách, které víme, jak se každá z nás cítí při hormonálních výkyvech, potřebách vyjádřit své názory a tak dále.

neposloucháme sebe

V poslední době vnímám spíše, že lidé vedou monology a mají problém naslouchat. Z toho plyne i moje

otázka, která mě dnes ráno zneklidnila. Jak můžeme poslouchat jiné, když neposloucháme své vnitřně

hlasy, neposloucháme sebe?

A touto otázkou bych ráda dnes skončila. Zkusme nejprve poslouchat sebe a potom možná začneme

poslouchat i ostatní, se kterými budeme vést skutečné dialogy.

náhled do myšlenek

Tento blogový článek začal dnes u snídaně při mírném smutku. Smutek jsem zažehnala, když jsem otevřela počítač a začala psát nový blogový článek a dala vám nahlédnout do svých myšlenek.

Takhle nějak vznikají mé články, zcela spontánně. Někdy, když si chci i já užít trochu monologu, tak napíšu článek a cítím se o něco lépe než dříve. Vedu monolog s vámi.

Na závěr pár slov : „Být ženou je sice někdy obtížné, ale ty těžké chvíle nakonec jsou překonány těmi

dobrými, kterých je podstatně víc.“

Buď ženou. (Chlapů je dost)

S láskou v srdci Vika.

Chcete sdílet článek na sítích?

Druhé narozeniny

Před dvěma lety to vše celé začalo. Vždy jsem měla pocit, že jsem se narodila ve špatném těle. Dokonce mi říkali, že jsem měla být

Komplex pomoci 

Tento měsíc se nese ve znamení pomoci. Pravidelně každý týden se setkám s případem, kdy chce člověk nezištně pomoci. Ať už je to kamarádka, klient, rodič,

Transformace Martiny

S Martinou jsem se znala z dob, kdy jsem ještě józe nepropadla. A raději o této éře nebudeme psát. Postupně se jóga stala mým každodením balzámem. Martina mě