Jsi tisíce kilometrů od nich, každou minutu dne ti chybí a často o nich mluvíš. Nelze se s nimi

spojit, lze jen na ně myslet, že se bez vás mají dobře a nic jim nechybí. Že lidé, kteří se o ně mají

starat, se starají a dopřejí jim aspoň z části takovou lásku a něhu, jakou jim poskytujete vy.

cítiš vůni každého jednoho zvlášť

Lehneš si, zavřeš oči, pomalu a jistě vstoupíš do svého podvědomí. Sníš, necháš tělo regenerovat

po náročných dnech strávených s batohem v milovaných Himalájích.

Najednou v dálce vidíš všech 6, vidíš chlupatéé ťapinky, bílé, černé, šedé a trochu i drsnější.

Nevidíš tváře nevidíš těla, ale víš, komu ty ťapinky patří. Hladíš je, mazlíš se s nimi a užíváš si

jejich jemnost a rozkošnost. Cítíš je hmatem, cítíš vůni každého jednoho zvlášť, jako by na tobě

leželi a vrněli. Cítíš jak leží zády opřené o tebe a zahřívají tě, když jim ty hladíš ťapinky. Najednou

otevřeš oči v dlani cítíš jemnost a vůni každého jednoho z nich. Hledáš je, ale nikde je nevidíš a v

tom si uvědomíš kde jsi.

budu pamatovat na veky 

Ležíš na tvrdé desce. Všude kolem je ještě tma a ticho. Uvědomíš si, že to byl jen sen. Vrátíš se

do reality a klasicky se oblečeš, nasnídáš nasadíš batoh a vyrazíš.

Celý den zústává ten pocit, jako by byli u tebe. Nevím, čím to bylo. Možná tím, že nadmořská

výška byla stále vyšší. Ten sen však byl tak skutečný a reálný, jako ještě žádný předtím. Ten sen

si pamatuji do dnes a budu si ho pamatovat na věky.

Řeč je o milovaných, čtyřnohých chlupáčích, kterých je doslova a do písmene plný náš dům. Toto

však bylo doznění toho, co se stalo předtím. Tělo regeneruje a ty spánek potřebuješ, o tom není

pochyb.

chtěli změnu

Jsem velmi citlivá na různé stimulanty. Kávu nemůžu pít, už ani odpoledne, protože v noci neusnu.

Dokonce ani černý a zelený čaj si nemůžu v odpoledních hodinách už dopřát, protože mě to

nastartuje a neusnu celou noc.

Když jsme jeden večer k večeři chtěli změnu a namísto teplé vody si objednali čaj, skutečně jsem

se těšila. Čaj jsem vypila a byl výborný. Ta příjemná, aspoň nějaká, chuť a změna oproti teplé

vodě. Po večeři jsme se odebrali na zasloužený spánek.

běžím snad maraton

Lehla jsem si a převalila se na svou oblíbenou polohu. Nejprve jen vnímáš tělo, potom vnímáš

náznakem to, co se děje kolem. Pomalu a jistě začínáš vstupovat do podvědomí, začíná ten

sladký, tuhý a mnou milovaný spánek…. To bdění, už už začíná, a ty jen myslíš na poděkování

vesmíru za to kde jsi s kým jsi.

Jenže to bdění a myšlenky najednou nepřestávají, stupňují se. Najednou ze svého těla vnímáš

rozbouchané srdce, které začíná běžet snad maraton. Skutečně to srdce běží maraton. Já snad

vstanu také a vyběhnu na trať s ním. To srdce cítíš už v krku. Máš snad infarkt? To srdce se

zbláznilo to, co mu je? Otevřeš oči a je konec. Spánek v nedohlednu.

ticho a klid 

Jako první se převalíš zavřeš oči a čekáš. NIC

Začneš poslouchat, jak ostatní ubytovaní turisté jdou do svých pokojů a pomalu a jistě v hotelu

nastane ticho a klid. 

Pozorností přejdeš nejprve na partnera, který spí vedle tebe a ta chuť ho vzbudit byla opravdu

velká, ale neuděláš mu to, jen tiše závidíš. Díváš se do tmy a doufáš, že se to podaří.

Jak dlouho už takto ležím? Mám se vůbec postavit a jít pro telefon? Potřebuji vědět kolik je hodin?

Ne, vždyť za chvilku usnu. Zavři oči a ono to dřív či později přijde. Při zavřených očích mé srdce

bušilo stále více a více. Spánek v nedohlednu a ty začínáš myslet na to jediné, co ti opravdu chybí, jsou oni. Na to, jak tě každé ráno přivítají, když otevřeš oči. Na to, jak se mazlíte a jak

netrpělivě čekají na snídani. Myšlenky ti ale přejdou i k tomu, kde jsi, co jsi viděla, na všechny

kopce, hory, lidi, které jsi potkala a najednou se dostaneš myšlenkami k sobě. 

slzy zoufalství

Začne mírná nervozita z toho, jak zvládneš zítřejší den nebo už vlastně dnešní? Zvládnu ho? Nevím do očí se ti z toho zoufalství nahrnou slzy, že nemůžeš usnout.

Po nekonečných úvahách a také záchvatech strachu jemně odhrneš závěs. Už je vidět. Vidím

hory, vidím domy, slunce už vstává a pomalu a jistě vstává i celý „hotel“.

Po snídani vše sdělíš partnerovi a průvodci, aby počítali s pomalejším tempem. Náš průvodce mi

sděluje: „Vika dnes nás čeká jeden z těch náročnějších dní“. Dnes půjdeme vysoko a dlouho.

Do frasa….

Pokračování příště…….